Plicní embolie patří mezi život ohrožující stavy a představuje dle statistik třetí nejčastější příčinu úmrtí z kardiovaskulárních příčin (po infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě).
Cílem našeho algoritmu je ukázat, že plicní embolie nepatří k onemocněním vzácným a je třeba s ní počítat v rámci diferenciálně diagnostického postupu. Zároveň algoritmus poukazuje na skutečnost, že plicní embolie je i kvůli rozšířeným rizikovým faktorům, jako je kouření, užívání hormonální antikoncepce nebo dlouhé cestování letadlem, onemocněním i mladších věkových skupin.
Plicní embolie je třetí nejčastější příčinou kardiovaskulární mortality. Diagnostika není složitá, pokud se na toto onemocnění pomyslí. Právě časná identifikace a riziková stratifikace je zásadní v prevenci závažného průběhu a potenciálních komplikací. Nejprůkaznější diagnostickou metodou je CT angiografie, rychlá, dostupná a morfologicky velmi přesná metoda, v případě kontraindikací scintigrafie plic, u hemodynamicky nestabilních pacientů pomáhá urgentní echokardiografie.
CHROBÁK, Ladislav. Propedeutika vnitřního lékařství: nové, zcela přepracované vydání doplněné testy. 2. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1309-0.
ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, ed. Interna. 2., aktualizované vydání. V Praze: Stanislav Juhaňák - Triton, 2015. ISBN 9788073878856.
VAVERA, Zdeněk. Plicní embolie ve světle nových doporučení. Intervenční a akutní kardiologie [online]. 2015, 14(2), 77-83 [cit. 2018-04-03]. Dostupné z: https://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2015/02/06.pdf
ROKYTA, Richard, Martin HUTYRA a Pavel JANSA. 2014 ESC Guidelines on the diagnosis and management of acute pulmonary embolism. Summary document prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa [online]. 2015, 57(4), e275-e296 [cit. 2018-04-03]. DOI: 10.1016/j.crvasa.2015.05.009. ISSN 00108650. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0010865015000600