Ve sněhových lavinách zemře v zemích Evropy a Severní Ameriky každoročně více než 150 lidí. Většinu z nich tvoří horolezci, lyžaři a skialpinisté. Mnoha úmrtím lze předejít preventivními opatřeními, případně rychlým vyproštěním zavalených osob, správným způsobem poskytnutí první pomoci, tříděním postižených na místě nehody a následnou specializovanou léčbou ve správném zdravotnickém zařízení. V tomto algoritmu si vyzkoušíte jak správně postupovat při záchraně člověka kompletně zasypaného lavinou, která má tyto parametry: šířka odtrhu 200 m, výška odtrhu 0,2 – 1,8 m, délka laviny 600 m, výška nánosu 6 m, odhadovaná váha sněhu 9960 tun.
Nejdříve se vžijete do role členů skialpinistické výpravy, která je v Krkonoších zaskočena sesuvem laviny, následně pak do role lékaře zdravotnické záchranné služby, který je zodpovědný za primární ošetření osob vyproštěných horskou službou.
Česká republika nepatří mezi alpské země s častým výskytem lavin, přesto je pouze v Krkonoších evidováno 39 lavinových svahů, kde bylo v posledních 100 letech zasypáno více než 50 osob. Poslední smrtelné nehody se staly v letech 2005, 2008, 2009 a 2015. Úmrtí postižených osob vznikají nejčastěji následkem asfyxie, někdy ve spojení s úrazem a podchlazením. Výukový algoritmus popisuje zásady poskytování první pomoci při lavinové nehodě, upozorňuje na bezpečnostní rizika při pohybu zachránců v laviništi, provádí čtenáře klíčovými okamžiky rozhodování o dalším postupu léčby nebo ukončení péče v případě vzniku srdeční zástavy. Oproti kardiopulmonální resuscitaci (KPR) za běžných podmínek je léčebný algoritmus zcela odlišný, neboť pacienti se zástavou oběhu na podkladě hypotermie mohou tolerovat neléčenou zástavu po mnohonásobně delší dobu. ERC v říjnu 2015 zpřísnila indikační kritéria pro léčbu pacientů metodami mimotělní podpory oběhu, neboť tato komplikovaná léčba byla dříve zahajována u mnoha pacientů se srdeční zástavou i na podkladě asfyxie, tudíž zcela zbytečně. Relativně dobrá dostupnost vysoce specializované nemocniční léčby pro podchlazené pacienty však vyžaduje na druhou stranu perfektní zvládnutí zásahu v přednemocniční fázi a předem domluvenou spol upráci mezi záchrannou službou a specializovanými pracovišti, která jsou schopná okamžitě zahájit ohřev metodami mimotělní KPR. Pouze správné a rychlé rozhodování přímo v laviništi nabízí vybraným pacientům určitou šanci na přežití.
Modelový příklad v algoritmu byl inspirován reálným zásahem výjezdové skupiny LZS Hradec Králové v oblasti Červinkovy muldy v Krkonoších dne 26. prosince 2008. Tento případ řešený několika vrtulníky LZS i další laviny v Čechách, mezi něž patřily také kuriózní případy zasypání dětí pádem sněhu ze střechy, ukázaly, že se v místě lavinové nehody mohou zcela neočekávaně ocitnout zdravotníci z míst, kde se laviny běžně nevyskytují. Nácvik správného postupu v interaktivním algoritmu je nejlepší možnou přípravou na tuto vzácně se vyskytující událost.
Kottmann A, Blancher M, Boyd J, Spichiger T, Brugger H. Avalanche Victim Resuscitation Checklist. International Commission for Alpine Rescue. [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.alpine-rescue.org/ikar-cisa/documents/2013/ikar20131206001112.pdf
KUBALOVÁ, Jana. SMRT/PŘEŽITÍ? POD LAVINOU. Akutne.cz. [online]. 14.4.2015 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.akutne.cz/res/publikace/smrt-vs-p-v-lavin-kubalov-zzs-jmk.pdf
KUBALOVÁ, Jana. Resuscitace ve specifických situacích – akcidentální hypotermie. Český horolezecký svaz. [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z:http://www.horosvaz.cz/res/data/056/010282.pdf
TRUHLÁŘ, Anatolij. European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2015. Resuscitation Journal. [online]. 10.2015 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z:http://www.cprguidelines.eu/assets/downloads/guidelines/S0300-9572(15)00329-9_main.pdf?
KOŘÍZEK, Viktor. LAVINY – ZÁCHRANA. Alpy4000.CZ. [online]. © 2005-2006 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.alpy4000.cz/soubory/zachrana.pdf